Okres Uherské Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky. Má tvar nepravidelného lichoběžníku, rozděleného tokem řeky Moravy na menší – západní část s úpatím Chřibů a rozsáhlejší - východní část s úpatím Bílých Karpat. Rozloha okresu je 992 km². Z této výměry tvoří 61 % zemědělská půda, 29,7 % tvoří lesy, 1,3 % vodní plochy, 6,1 % ostatní plochy a 1,9 % zastavěné území. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m. n.m.), nejnižším místem je pak hladina Moravy v Uherském Ostrohu a to 173 m. n. m.. Sledované území se nachází ve třech přírodních lesních oblastech (PLO). V přírodní lesní oblasti (PLO) 38 - Bílé Karpaty a Vizovická vrchovina v nižších polohách převládá bukodubový lesní vegetační stupeň, ve středních polohách pak dubobukový, na který pak navazuje 4. bukový LVS. Ve vrcholových partiích (Velká Javořina, Velký Lopeník) se v omezené míře vylišuje 5. jedlobukový lesní vegetační stupeň. Základním geomorfologickým prvkem uvedeného pohoří je jeden, místy dva paralelní horské hřbety, tvořené ve vrcholových partiích pískovci. Hydrologicky patří k povodí řeky Moravy a řeky Váhu (Březová, Lopeník, Strání). Převážná část území je začleněna do mírně teplé oblasti. V přírodní lesní oblasti č. 36 Chřiby a Vizovické vrchy převládá převážně 3. dubobukový lesní vegetační stupeň, v nižších polohách 2. bukodubový lesní vegetační stupeň. Ve vrcholových partiích pak lze omezeně nalézt 4. bukový lesní vegetační stupeň. Nejvyšších nadmořských výšek zde dosahuje Brdo (586 m.n.m.), Holý kopec (548 m.n.m.), které jsou tvořeny pískovci. V PLO 35 – Dolnomoravský úval je tvořen výhradně 1. dubovým lesním vegetačním stupněm. Sledovaná oblast je zařazena do klimaticky teplé oblasti T2 s 50 – 60 letními dny.
Celkem je na okrese Uherské Hradiště 92 honiteb a dvě obory. Celková výměra honiteb je 83 181 hektarů a průměrná velikost honitby je 904 hektarů.
Členskou základnu honiteb tvoří cca 1100 členů ČMMJ, kteří jsou registrováni při OMS Uherské Hradiště.
Jako hlavní spárkatá zvěř se v rámci okresu chová zvěř srnčí , která je normována ve všech honitbách okresu. V oblasti Chřibů a Bílých Karpat je normována zvěř jelení. Její kvalita je jen průměrná a zdaleka nenavazuje na kvalitní trofeje z oblasti Chřibů v minulosti.
V letech 1982-1983 byla k původní mufloní zvěři v oblasti Bojkovic a Záhorovic přivezena nová mufloní zvěř, která byla umístěna v aklimatizačních obůrkách v Bystřici od Lopeníkem a Bojkovicích. Po aklimatizaci byla v roce 1983 vypuštěna do volné přírody. I po posílení chovu se mufloní zvěř vyskytuje jen v oblastech, kde byla původně chována a její chov byl posílen v roce 1983. Pouze dochází k migraci mufloní zvěře do oblasti Velké Javořiny a to z okresu Hodonín a Slovenska.
V letech 1982-1984 byla do čtyř honiteb v rámci okresu přivezena daňčí zvěř, která se tu doposud nevyskytovala. Pocházela z Maďarského chovu a byla umístěna v aklimatizačních obůrkách v Suché Lozi, Bílovicích, Sečích a Chřibech. Po aklimatizaci byla postupně v letech 1983-84 vypuštěna do volné přírody. V současné době je daňčí zvěř lovena ve více jak 50 % honiteb. Její kvalita na chov ve volné přírodě je velmi dobrá a bodová hodnota daňků se blíží k 200 bodů CIC.
Černá zvěř se v posledním období loví prakticky ve všech honitbách na okrese. K její populační explozi v posledních letech významně přispívá i intenzivní zemědělské hospodaření v rámci okresu Uherské Hradiště.
Z drobné zvěře se ve větší míře, která umožňuje její lov, vyskytuje zajíc polní. Loví se cca ve 40 % honiteb a to zejména v polních honitbách.
Obdobně je to i s bažantí zvěří, která se loví cca ve 30 % honiteb. Více jak 50 % odlovu bažantí zvěře probíhá v bažantnici MS Šaranov Nivnice. V posledních letech se hlavně v oblasti Bílých Karpat na pomezí se Slovenskou republikou stále více objevuje rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý. Tyto šelmy se v posledních letech již stávají pravidelnými návštěvníky našich honiteb.